Ajša
Ajša (Aida z Kašnického dvora) alias Ajšodlak nebo taky Hodník
Datum narození: 23. 8. 2006
Rodiče: Cid Stamo Bud a Jisis Bryvilsár
Výška: 50cm Váha: 19 kg
DKK: 0/0
Zkoušky a sportovní výsledky: ZOP, BH, ZZO, RH-E, LA1, LA2, 1xCACAg., 1.místo na MČR chodských psů v agility 2010
Svodový kód: I2, K2, U1
Bonitační kód: A2, K2, O3, P3, U1, W2,3,4 - chovná
Jaká je? Ajša je jednoznačně a bezpochyby největší zlatíčko pod sluncem - ukázkový příklad vzorného psíka - jak říkáme doma, je to prostě HODNÍK. Co bylo jednou zakázáno, to platí navždy a Ajša to nezpochybňuje. Je velmi temperamentní a aktivní - při házení míčku vždy dříve odpadne člověk, padesátikilometrový výlet jí nedělá problém stejně jako vyjíždka na kole nebo bruslích. Naproti tomu - doma je klidná a hodná, tak že o ní člověk málem neví a ocení i večer strávený v hospůdce kdy si vleže pod stolem jen vychutnává naši přitomnost. Poslouchá nikoli pro odměnu (i když ji taky ocení), ale pro radost ostatních a v naprosté většině situací funguje stylem "jeden povel - jeden výkon". Charakteristickou věcí pro Ajšu je, že se mírně řečeno nijak netají se svými emocemi. Pokud má radost, na něco se těší, je nedočkavá, nebo je z něčeho nešťastná, poznáte to neomylně i kdybyste byli slepí, hluší i úplně blbí... Ajša je prostě velmi expresívní a kromě toho má potřebu dění kolem sebe neustále komentovat. Jako vzorný panelákový psík, ale drží své hlasové projevy doma na uzdě. Velmi důležitou součástí jejího života a nepostradatelným partnerem je pro ni míčéééék... Ajša je hodník i ve vztahu k ostatním psům - i přes spoustu negativních zkušeností nevyvolává konflikty a případné řešení problematických situací nechává na mě.
Co má ráda? Miluje aktivity všeho druhu a snadno se nadchne pro cokoli nového. Zbožňuje agility, coursing, obrany, aportování čehokoliv, obyčejné procházky a výlety do přírody, plavání, běhání u kola, jízdu autem, túry v horách, lezení po skalách, rozhledny a jiná vyvýšená místa... Miluje lidi - a to jak svoji rodinu, tak i všechny ostatní, zejména děti. Ocení, když jí kdokoliv pohladí a pomazlí. V práci, kam se mnou chodí funguje jako "tak trochu jiná recepční" - zdraví a vítá všechny příchozí. Miluje i všemožná zvířata, z nich nejvíc asi naši kočku Bertu, kterou doma nespustí z očí a svoji náklonnost jí vyjadřuje permanentním olizováním - výsledkem je pak mokrá a dost naštvaná kočka.
Co nemá ráda? Moc věcí, které Ajša nemá ráda není, ale mezi ty nejdůležitější patří veterinární ordinace. Vzhledem k tomu, co všechno si tam prožila tak snad ani není divu. Jak malé štěně se uvedla u veterináře když zhltla vinnou klobásu včetně kovové jehly (nutno podotknout že to byla první a poslední věc, kterou kdy ukradla ze stolu) a jejím zatím posledním velkým veterinárním zážitkem byla operace přetrženého vazu v koleni. Její averze k veterinářům se ovšem vůbec neprojevuje tím, že by se snažila o jejich přímou likvidaci, ale spíš se veterináře snaží ukecat (škála jejího kňučení, vytí a ostatních prapodivných zvukových projevů je opravdu široká), aby už mohla z tohohle místa domů...